v;yno , adv.
etiam:
vječno; eternally; forever; — αἰωνίωας; semper, in aeternum: b(er)š(ь) pavla vêč’no div’na i bl(a)godetiju ukrašena BrN2 363c; ne vremen’no bo miluet’ b(og)ь na vêč’no PsFr 110c οὐ πρὸς καιρὸν … ἀλλὰ αἰωνίως CommPs 135,2; ti postidêše se vêč’no PsFr 106d κατησχύνθησαν αἰωνίως CommPs 128,5; poraziv’ bo gr(ê)ha v(ê)čno na i p(o)m(i)lova PsFr 111a αἰωνίως ἠλέησεν CommPs 135,10; s(ve)tie vse eže po istinê tamo veseli tač’no (sic!) Ps Fr 92d εὐφραίνει αἰωνίως CommPs 104,43.
Exh.
Cf.
v;yn;
SMA