iditun[, –a m., nom. propr.
etiam iditoum[
PsFr
Jedutun; Idithun; — Ἰδιθούμ; Idithun; – unus e cantorum praefectis in VT: se sut’ imena ·~g·h’ (=4) meštrov’ ki složili sut’ psalt(i)rь s’ davidom’ azafь eman’ etan’ iditun’ PsFr 2c; v k(o)n(ь)cь o iditoumê ps(al)mь d(a)v(i)d(o)vь PsFr 57b ὑπὲρ Ιδιθοὺμ ψαλμὸς τῷ Δαυίδ tit. ad Ps 61; o č(lovê)cê prelaĉenêmь iditoum’ bo prelast’ sk(a)zaet’ se PsFr 57b Ἰδιθοὺμ γὰρ ἀπάτη ἑρμηνεύεται Comm tit. ad Ps 61. – Exh.
S(iditumY)