idoloslužitel[

idolosluxitel[, –a m.

Br

idolopoklonik; idol-worshipper; — εἰδω­λο­λάτρης; (idolis serviens), idolatra: aĉe ko­to­ri bratr’ naricaet se ljubodêi ili lihoimьc’ ili hiĉnik’ ili idoloslužitel’ ili klevetnik’ ili pьê­nica s tacêmže i ne êsti BrVO 105c Vb₁ 80a εἰδωλολάτρης idolis serviens 1C 5,11; pisah’ vam’ v ep(isto)lii ne primêšati se k ljubo­dêicam’ ne tьkmo že k ljubodêicam’ mira sego na i k lihoimcem’ i k’ hiĉnikom’ i kь idoloslužitelem’ BrVO 105c Vb₁ 80a ἢ εἰδω­λο­λάτραις aut idolis servientibus 1C 5,10; egda si dêdênoju moeju ot neže prostêth (sic!) se … s nečistimi idoloslužiteli êt’ BrVat₆ 205b cum … turpibus idolatris ║ s’ … idol’nici BrLab 159d Vat₁₉ 375c s … idolnici Vb₄ 93c s … m(u)ži idoločtьci Pm 284c. – Exh.

Cf. idolnik[, idoloxr[tvnik[, idoloklana­tel[, idolotr;bnik[, idoloyt[c[, svetonahab­nik[

SMA