izblûvati

izbl/vati, izbl//, izbl/ewi pf.

etiam zbl/vati

Br; PsFr(Comm); Amul

povratiti, izbljuvati, izrigati; vomit, throw up, puke; — ἐμεῖν; evomere, (exspuere): tako êko ubumaren’ esi i ni tepl’ ni studen’ izblju­vati te imam’ ot ust’ moih’ BrVO 267c Vb1 176a Pm 126b iz’bljuvati N2 134a μέλλω σε ἐμέσαι ἐκ τοῦ στόματός μου incipiam te evomere ex ore meo Ap 3,16 ║ vzačnu te iz’blju­vavati Vat5 126c; êko i plên’ bo razdêliše č(lo­vê)ka bêsi i pogl’tiše i na iz’bljuvaše i ne voleju PsFr 124d ὥσπερ γὰρ σκῦλα διεμέ­ρισαν τὸν ἄνθρωπον οἱ δαίμονες καὶ κατέ­πιον αὐτὸν ἀλλ’ ἤμεσαν αὐτὸν ἄκοντες CommEx 15,9 Cant 4; z’bljuite vi mlêko materino … a oni udriše se trimi prsti v pr’si svoe i iz’bljuvaše mlêko materino prêd’ nim’ i tada iz’bljuva vragь ml(a)dên(ь)cь ke po­žr’lь bêše Amul si et vos poteritis maternum … lac in palma vestra reddere … subito in palmis propriis quasi lac exspuerunt … resti­tuit et ipsa puerum. – Exh.

Cf. bl/nuti, rignuti

                S(izbl[vati) M A(izbļúvati)

,
etiam:

Cf.

VIDI PDF